Prosinec 2006

Tohle údajně napsal Billi do FC

30. prosince 2006 v 14:50 | Petik |  Rozhovory a články TH
Dovedu si představit, co si ted' myslíte. Vidíte moje jméno a myslíte si: Další, kdo nás chce naštvat. Dobře, v tom případě tohle nemusíte číst. Jak jsem se dostal na tuhle stránku? Známe lidi, kteří taky chodí do různých fór, ale oni nikdy neřeknou,že nás znají. Proto neposlouchejte ty, kteří říkají, že nás znají. Naši opravdoví přátelé by to nikdy neřekli. Myslím,že je to rozkošné, když o nás mluvíte a vyměnujete si myšlenky, nicméně mnozí zachází příliš daleko. Jsme taky lidé a máme své soukromí, které pro nás znamená velmi mnoho. Jsme mladí, kocháme se naší dobou a jsme št'astní. Viděl jsem tu leccos a jediné, co mi zbývalo bylo pouze zakroutit havou.

Líbí se mi to, co ted' dělám, ale často se ptám sám sebe, proč se vypouští tak moc zpráv, ve kterých se fantazíruje, například na téma jak líbám, jaký jsem v posteli? Objevují se fotky dívek, které údajně jsou moje přítelkyně a tyhle dívky začnou zesměšnovat', říkají o nich, že jsou šeredy atd. To není normální!
Prostě mějte požitek z naší hudby, koncertů a nehrajte si s naším soukromím, protože řeč jde přece jenom o Tokio hotel a ne o přítelkyních, kamarádech, sousedech nebo psech. Nebojte se o nás tak moc, všechno je u nás v pořádku, žijeme naším snem, a vy všichni jste základ toho, že máme právo ho žít. A to bude poprvé a naposledy, co sem píšu. Prostě se chci trochu osvobodit, smět pochopit pár věcí.
S pozdravem Bill

Dopíísek od kluků

30. prosince 2006 v 14:43 | Petik |  TH pro fans
Ahoj lidi!
Tento rok je brzy u konce - hodně rychle uplynul! Dříve než volné dny strávíme s našimi rodinami, chtěli bychom Vám ještě jednou srdečně poděkovat za Vaši podporu.
Byli jste tak skvělí!
Doprovázeli jste nás pokaždé, když jsme byli pryč, čekali na všech show a rockovali s námi na našich koncertech!
Koncert "Srdce pro děti" byl naše poslední vystoupení v tomto roce, bude to pro nás zvláštní pocit, když se s Vámi všemi znovu uvidíme na naši "483 Tour"!
Ale dříve, než Vám zahrajeme živě na startu naší tour, přijde brzo k začátku roku náš nový singl Übers Ende der Welt". Vánoční dárky nejsou v tomto roce tak důležité, teď se těšíme na dobu, strávenou s našimi rodinami, nově načerpanou energii, a na pár dnů nic nedělání.
Přejeme Vám a Vašim rodinám taktéž veselé Vánoce a báječný start v roce 2007!
Georg, Bill, Tom, Gustav
Přeložila Evule pro http://tokio-hotel-de.blog.cz/

Očko

30. prosince 2006 v 14:21 | Petik |  Novinky!!!
Na Očku v Adio hitparadě se umístili TH na:
3.místo-Durch den monsun
2.místo-Der letze tad
1.místo-Rette mich
Šikulky co??? Jen tak dááále!!!

O5 spřátelený blog

30. prosince 2006 v 14:18 | Petik |  Spřátelené blogy
Další spřátelený blog určo se mrkněte!!!

No toto :))

30. prosince 2006 v 12:08 | Petik |  Dvojčátka fotky

Výročí T-music

30. prosince 2006 v 9:24 | Petik |  Novinky!!!
Tak včera na Evropě2 bylo kdo byl na prvním,druhém a třetím místě!!! No kdo asi? JJ Tokio Hotel xD Huráááááááááá!!!
1.místo-Tokio Hotel-Durch den monsun
2.místo-Tokio Hotel-Rette mich
3.místo-Tokio Hotel-Schrei
Tak to prý ještě nebylo. Nikomu se tohle nepodařilo! to sou ale šikulky!!!
Takže se určo mrkněte dneska to bude na T-music ve 10:30 :-))

S opičkou!

30. prosince 2006 v 9:22 | Petik |  Dvojčátka fotky

Andělská láska

30. prosince 2006 v 9:15 | Petik |  Jednodílné FF
Byl den jako každý jiný. Bylo už k večeru a ona ho chtěla zase vidět. Byla krásná, tak čistá, tak nevinná… Byla andělem. Od té doby kdy MU zachránila život. Kulka měla patřit někomu jinému. JEMU, její lásce. Mezi tou masou holek jen ona vytušila že tam někdo je. Na střeše a vyčkává na příhodnou chvíli, kdy by mohl zasáhnout cíl. Ale ona se dostala i přes zábradlí a v okamžiku, kdy se před něj postavila, vystřelil. Nezasáhl cíl, ale ji. Její mlaďounká tvářička klesala k zemi. Dostala ránu přímo do srdce. Její bílé tričko zabarvila rudá barva její krve. A ON ji držel v náručí, když umírala. Byl s ní v té poslední chvíli. ON ji nikdy neznal, byla jen jedna z několika tisícovek obyčejných fanynek. Bylo jí teprve patnáct, život měla ještě před sebou.

"Sbohem, Bille," zašeptala ještě z posledních sil a pak už její tělo bezvládně leželo jemu v náručí. Její pomněnkově modré oči navždy uhasly. Když přijela sanitka, byla už mrtvá. Její bledou tvář skryly pod černou deku. Tak skončila.

Ale její cesta šla dál. Ne už jako člověk mezi obyčejnými normálními lidmi, ale jako Anděl. Smutný a krásný anděl. Toužila se vrátit na svět, kde měla rodinu, kamarády, ale hlavně svou lásku, kterou nikdy neměla poznat…

Při každém koncertě, při každém jeho slově, při každém jeho kroku byla s ním. Pozorovala ho tam, z vrchu. Tolik toužila se ho zase dotknout, ale nebylo to možné. Obyčejní lidé nemohou vidět anděly. Ale On byl jiný….

Tak jako každý se na něj musela jít podívat. Šel po ulici s bratrem, Tomem. Byl už večer, ona seděla na schodech jednoho domu a pozorovala ho svým zamilovaným pohledem. Ale dnes to nebylo jako jindy. Když prošel okolo, zadíval se na to místo, kde seděla.

"Není ti zima?" promluvil na ni. Jak je možné že by ji viděl?! Má mu odpovědět?

"Ty mě vidíš?" zeptala se udiveně.

"No jistě, proč bych neměl?" divil se zase on.

"Bille s kým to tam mluvíš?" díval se na bratra Tom jako na blázna.

"No s tou dívkou," řekl mu Bill. Tom nad tím mávl rukou a šel napřed. Bill chtěl jít nejdřív s ním, ale něco ho drželo u ní. Snad její andělské oči.

"Neznáme se odněkud? Vypadáš jako…" odmlčel se a posmutněl. "Ne, to ani není možné," usmál se.

"Proč myslíš?" ptala se. Trochu ho její odpověď překvapila.

"Protože ta dívka je mrtvá…" řekl Bill a nasucho polkl.

"Myslíš Ann?" zeptala se ho. Bill vytřeštil oči a zadíval se na ni.

"Jsi tak bledá a vždyť…" podíval se jí na záda. "Máš křídla!" plácl si rukou nevěřícně na čelo.

"Já jsem Ann," řekla klidně ona, Ann.

"Jsi anděl?" řekl Bill tónem, který dával jasně najevo, že o tom sám není vůbec přesvědčený. Ann jen tiše kývla a usmála se na něj. Bill se zhluboka nadechl.

"A jaké to je?" posadil se za ní na schody. Ona se jen usmála nad jeho zvědavostí.
"Jak je možné, že mě vidíš? Nikdy mě nevidíš," ptala se ho.

"Já nevím, prostě tě… vidím…. Ty jsi mě viděla už víckrát?"

"Každičký den," řekla popravdě.

"Tenkrát, před třemi lety…" začal o tom koncertě. "Proč jsi to udělala? Měl jsem být mrtvý já a ne ty!" vytýkal jí to tak trošku.

"Udělala jsem to z lásky a udělala bych to znova, to mi věř," řekla upřímně.

"Každou noc jsem měl tvou tvář před sebou, bylo to strašné. Mohla jsi žít, mohla sis užívat…" posmutněl Bill.

"Nech to být, stejně to už nezměníme," vzala ho za bradu. Bill se na ni trošku usmál a políbil ji. Proč to vlastně udělal? Něco ho k ní táhlo, něco tajemného, neviditelného, andělského…

Její "život" byl najednou o milion stupňů krásnější. Vídali se potají každičký den, každičkou volnou chvilku. Zamilovali se do sebe, člověk a Anděl. Kdo to kdy slyšel? Kdyby se o tom ostatní andělé dozvěděli, bylo by s ní zle. Ale všichni víme, že láska je silnější než cokoliv na světě. Bylo pro ni krásné hřešit, a pokaždé se bát jestli to někdo nezjistí.

Takhle to šlo pár měsíců, až se jednou rozhodla, že se stane člověkem, stejně jako on. Ale byl v tom jeden problém. Musí skočit do moře. Nahá a čistá, pak se znovu stane člověkem, ale nesmrtelným člověkem. Ale když zůstane andělem, tak to nebude navždy. Ne všichni se stanou anděly. Až by jednou i on umřel, nebyl by Anděl jako ona. Ann by zůstala sama.

"Udělám to. Chci cítit tvé dotyky. Chci se zase dotýkat věcí, cítit vůně, tlukot srdce… všechno co přináší požitek života. Chci být hlavně s tebou, udělám to," řekla mu jednou. Bill jí to nijak nerozmlouval. Šla na útes a skočila. Bylo to tak jednoduché, tak prosté…

A probudila se v jeho náruči. Bez křídel, zase člověkem. Objala ho, políbila ho. Všechno cítila. Tohle by nevyměnila za nic na světě. Odvezl si ji k sobě domů, kde s ní zůstal celý den a celou noc.

Druhý den měli jet na koncert. On jí řekl, ať jede s ním a ona souhlasila.

Zase měl tak krásný hlas, který na něm tolik milovala.

"Komm und rette mich, ich…" nedokončil větu. Tentokrát se střelec trefil do cíle. Kdo to čekal? Okamžitě se k němu rozběhla.

"Bille!" plakala. Bill se usmál. Přesně takhle to bylo před třemi lety. V ten samý den, jen ona byla ten, kdo ležel Billovi v náručí.

"Miluju tě," řekl ještě a pak zemřel. Rozplakala se. Chce za ním, ale nemůže, je nesmrtelná.

A od té doby čeká na tom útesu. Čeká na něj. Třeba se taky stal andělem? Třeba se tady zase znova setkají. Ona tady bude čekat klidně věčnost, určitě přijde. Vždyť ON byl jejím andělem…

Upa k sežrání

30. prosince 2006 v 9:14 | Petik |  Billi fotky

Kresbička Billi

30. prosince 2006 v 9:13 | Petik |  Billi fotky
img213/8237/1550vo8.png

Anketa hlasujte plsky

29. prosince 2006 v 22:04 | Petik |  Ankety

2Bleskovka Diplom!

29. prosince 2006 v 10:30 | Petik |  Bleskovky :D
No i když si místo Listing napsala Lising no beru to jako překlap ju :-))

Bleskajda 2

29. prosince 2006 v 10:17 | Petik |  Bleskovky :D
1)Jak se jmenuje Georg celým jmenem?
2)Co chceš na diplomu?

Základní photos

29. prosince 2006 v 10:10 | Petik |  Tokio Hotel fotešky

Devilishatka

29. prosince 2006 v 10:08 | Petik |  Tokio Hotel fotešky

Tom našel svojí vyvolenou...

29. prosince 2006 v 10:04 | Petik |  Fotomontáže

Lidi berte to plsky ze srandy!!!!!


Animačky z DLT

29. prosince 2006 v 9:58 | Petik |  Animačky

Náky singy

28. prosince 2006 v 19:52 | Petik |  Signatures
img137/683/20112383738iu0.pngimg239/3848/20112402569fo4.png

Bleskovka Diplom

28. prosince 2006 v 17:03 | P+L |  Bleskovky :D